Autor: | Shakespeare, William |
---|---|
Překlad: | Jiří Josek |
Rok vydání: | 2016 |
ISBN: | 978-80-86573-59-5 |
Komedie o lásce, která nemá tentokrát šťastný konec, si střílí z mužské ješitnosti a nabubřelé učenosti, ale přináší i některé z autorových nejpůsobivějších milostných veršů. V postavě Birona poznávají mnozí samotného Shakespeara v tom nejšťastnějším a nejrozvernějším období jeho života. Hra založená na jazykové komice těží ze smyslu v nesmyslu a patří k dílům, jimiž dramatik předběhl svou dobu.
Divadlo: Bratislava - Letní shakespearovské slavnosti,
Premiéra: 09.03.2023 , Derniéra: 09.03.2023,
Ukázky:
BIRON Já zamilovaný? Já cenzor lásky?
Já největší odpůrce Amora,
co chodí po světě? Vždyť kdo je Amor
než rozmarný a zaslepený kňoura,
pan Junior, óbrskřet, kazisvět,
tokavý veršotepec, bonviván,
pomazaný vládce vzdechů a skřeků,
kralevic spodniček, král poklopců...
A já mu teď mám nosit korouhev
a obléknout si jeho stejnokroj?
Co? Láska? Pro mě? Chci se snad i ženit?
Mít ženu jak německé kukačky,
nespolehlivou, rozhrkanou, která
si chodí, jak chce, určuje čas, kdy chce,
a když chci já, tak nikdy nemá čas?
A kvůli ní mám zrušit přísahu?
Ona je z těch tří slečen nejhorší.
Bledule je to s černým obočím
a místo očí má dvě smolné koule.
To je má modla? Ne! To je má smrt!
Amor mě trestá, že jsem zesměšňoval
tu jeho strašnou absolutní moc.
Budu ji milovat a vzdychat po ní,
když se má stát ta holka mojí paní.
PRINCEZNA Podej mi zbraň. Vím, zabíjet se nemá.
Je zlé, když dobře střílí slabá žena.
Má pověst na té trefě závisí tu.
Když netrefím, pak pouze ze soucitu.
A jestli dokážu se trefit dobře,
pak pro mou pýchu chudák zvíře zemře.
Ctižádost bývá často zdrojem viny,
když dobrou pověst dělají zlé činy
a kvůli slávě, chvále, reputaci
umlčí v lidech to, co cítí v srdci.
I mne ctižádost nyní donutí
vzít život nevinnému zvířeti.
BIRON Milenci! Páni! Podejme si ruce.
Jsme to, co jsme, chlapi z masa a kostí.
Moře nevypustíš, nesfoukneš slunce.
Mladá krev nespoutá se učeností.
Vzpírat se lásce, z níž jsme vzešli, nelze.
Proto i askeze má jisté meze.
Přemáhat chutě mladým nesvědčí.
Z odříkání bývají nemoci.
Ty jiné vědy lezou na mozek,
libují si v nich jenom nudní dříči
a bývá z nich pramalý užitek.
Však láska, již vám vštípí oko ženy,
nás nabije svou silou a my hned
dvojnásob mocní dvakrát překonáme
všechny své schopnosti a dovednosti.
Když láska promluví, rozezní se
malátná božská harmonie v nebi.
Nevěřte nikdy básníkovi, dokud
mu ruku nepovedou muka lásky.
Pak jeho verše zkrotí divochy
a promění tyrana v člověka.
Já z očí žen si beru poučení,
v nich stále hoří Prométheův oheň,
v nich čtu, z nich čerpám svoje vzdělání,
jsou zdrojem, zrcadlem, náplní světa,
v němž lepšího nad ženy není nic.
Bláznivým slibem jste se zřekli žen.
zrušme ten slib a buďme věrni sobě,
než věrni slibu sebe zradíme.
Nejčistší vírou je zde zpronevěra,
protože lidskost je vždy nad zákon.
A kdo oddělí lidskost od lásky?
KATRIN Zřejmě vám chybí jazyk, masko milá!
LONGAVILLE Myslím, že chápu, kam tím míříte.
KATRIN Kam? Pryč! Zde bych se unudila.
LONGAVILLE Máte dvojaký jazyk. Musíte
polovinu z něj nechat ctiteli.
KATRIN Cti netratí, kdo rád se podělí.
LONGAVILLE Vraťte ctiteli řeč!
KATRIN A co má čest?
LONGAVILLE Je vaše.
KATRIN Nechám-li půlku pro ctitele
a cti se nevzdám, na něj zbude tele.
LONGAVILLE Střílet si ze mě vám jde, slečno, skvěle!
Jako bych už měl od vás parohy!
KATRIN Telátko, nechci z vás hned dělat vola.
LONGAVILLE Jsem býk a chci vás nabrat na rohy.
KATRIN Pšt! Ať vaše bů řezníka nepřivolá!
BIRON Posměchem ryjte do mě za živa,
rozkrájejte mě třeba na kusy,
já přestanu být hloupý nádiva
a nebudu už hrát si na Rusy,
přestanu věřit síle poezie
i dětinským vyznáním vřelých citů,
už nikdy mou tvář maska nezakryje,
abych se kořil dámě v jejím skrytu.
Škrobené fráze, ladná epiteta,
hyperboly a superlativy
jsou jako mouchy. Všechny krásy léta
svým protivným bzukotem zoškliví.
Odháním je a při té rukavici
a ručce v ní přísahám slavnostně,
že budu říkat přímo, co chci říci,
poctivé ano a poctivé ne.
A bůh mi pomoz, hned to udělám.
Má lásko, já tě mám rád jako trám.
ROSALINA Jako trám? To ne!
BIRON To je síla zvyku.
Strpení. Tahle slova ze slovníku
postupně odstraním.