Shakespeare, William  - Hamlet / Hamlet, 4. vyd.

Vydáváme dvojjazyčnou edici her Williama Shakespeara v překladu Jiřího Joska a jiné tituly světové a české beletrie.

Košík   Košík
Najdete nás na Facebooku

Shakespeare, William - Hamlet / Hamlet, 4. vyd.

Princ dánský / Prince of Denmark

Hamlet / Hamlet, 4. vyd.
200.00 Kč 248.00 Kč
Pro školy

180.00 Kč
248.00 Kč

Autor: Shakespeare, William
Překlad: Jiří Josek
Rok vydání: 2016
EAN: 978-80-86573-53-3
ISBN: 978-80-86573-53-3

Filozofické dílo, detektivka, horor? Největší divadelní hra světového písemnictví je sondou do lidské duše, v níž rozum a cit, pravda a zdání bojují o život každého z nás. Překlad Jiřího Joska získal Cenu Josefa Jungmanna za nejlepší překlad roku 1999.

PDF Stáhnout ukázku


Hraje se

Divadlo: Plzeň - Divadlo Alfa, Premiéra: 27.02.2012 , http://www.divadloalfa.cz/index.php/cz/repertoar/i...
Divadlo: Praha - Švandovo divadlo, Premiéra: 07.12.2013 , http://www.svandovodivadlo.cz/index.php?cmd=event....

Hrálo se

Divadlo: HBO (Dabing), Premiéra: 01.01.2001 , Derniéra: 01.01.2010, , http://www.csfd.cz/film/21086-hamlet/...
Divadlo: Londýn - National Theatre LIVE - kino AERO Praha, Premiéra: 09.12.2010 , Derniéra: 09.12.2010, , http://www.aerofilms.cz/filmy/142-National-Theatre...
Divadlo: Jihlava - Horácké divadlo Jihlava, Premiéra: 07.09.2013 , Derniéra: 11.11.2014, , http://www.hdj.cz/10_historie/inscenace/2013/hamle...
Divadlo: Brno - Studio Marta, Premiéra: 27.10.2013 , Derniéra: 05.05.2014, , http://www.studiomarta.cz/index.php?a=premiery/ham...
Divadlo: Kladno - Městské divadlo Kladno, Premiéra: 10.02.2007 , Derniéra: 01.11.2009, , http://www.divadlokladno.cz/index.php?page=210&id=...
Divadlo: Pardubice - Východočeské divadlo Pardubice, Premiéra: 06.12.2008 , Derniéra: 07.06.2011, , http://www.vcd.cz/hry/hamlet.php...
Divadlo: Praha - Dejvické divadlo, Premiéra: 12.04.2006 , Derniéra: 21.06.2011, , http://www.dejvickedivadlo.cz/archiv-titulu?hamlet...

Galerie

Váz., 256 str.

 

HRAJE SE ve ŠVANDOVĚ DIVADLE (Praha), v DIVADELNÍM STUDIU MARTA (Brno),
v HORÁCKÉM DIVADLE (Jihlava) a v DIVADLE ALFA (Plzeň)

 

ŠVANDOVO DIVADLO (PRAHA) - PREMIÉRA 7.12.2013

Rodinné drama skandinávského ražení, tragédie velmi exponované, královské rodiny. Příběh chlapce, který ztratil otce a vlastně i matku, která se brzy po smrti manžela znovu provdala. V síních paláce, kde veškeré dění probíhá, je na všechny vidět, vše je vlastně zároveň veřejné. A mladý Hamlet svého otce miloval, miloval i krásnou a chytrou Ofélii, jenže pak se dozvěděl něco, s čím nelze dál žít. Nebo to jde, znát krutou pravdu a mlčet? A tak se může zdát, že se dánský princ zbláznil. V jeho šílenství je ale, jak říká královský komoří, metoda...

WEB
http://www.svandovodivadlo.cz/index.php?cmd=event.detail&id=1874

RECENZE HAMLETA VE ŠVANDOVĚ DIVADLE
http://www.divadelni-noviny.cz/hamlet-svandovo-divadlo-na-smichove-recenze
http://www.rozhlas.cz/mozaika/divadlo/_zprava/spinaruv-hamlet-zhmotnuje-pocit-dneska-koncentrovanou-beznadej--1291347
http://www.i-divadlo.cz/recenze/hamlet/spinaruv-upgrade-hamleta-je-kvalitni-divadelni-psycho-thriller--
http://nadivadlo.blogspot.cz/2013/12/mikulka-hamlet-svandovo-divadlo.html

 

DIVADELNÍ STUDIO MARTA (BRNO) - PREMIÉRA 27.10.2013

Hamlet jako iniciační cesta, jako přerod bezstarostného studenta v dospělého muže, který je nucen podívat se do tmy. Střet s mašinérií světa vyvolá v Hamletovi otázky: je možné jednat ve zkorumpovaném světě, a neposkvrnit se jeho špínou? Jak se politicky angažovat, a přitom si uchovat vnitřní čistotu?

WEB
http://www.studiomarta.cz/index.php?a=premiery/hamlet

O PREMIÉŘE HAMLETA VE STUDIU MARTA S REŽISÉRKOU JOLANOU KUBÍKOVOU:
http://www.mixcloud.com/jarosimakova/o-premiéře-hamleta-ve-studiu-marta-s-režisérkou-jolanou-kub%C3%ADkovou/

RECENZE NA HAMLETA V DIVADELNÍM STUDIU MARTA
http://www.divadelni-noviny.cz/mudrovani-nejen-nad-divadlem-no-3
http://www.brnozurnal.cz/z-kultury/vydareny-jamacky-hamlet/

 

HORÁCKÉ DIVADLO (JIHLAVA) - PREMIÉRA 7.9.2013

Proslulá Shakespearova tragédie. Hamletovo dilema nestojí ani tak na otázce, zda být nebo nebýt, ale spíše jak jednat ve světě, který je tak zkorumpovaný a tak zkažený. Je vůbec možné být součástí tohoto světa a neposkvrnit se jeho špínou...?

WEB
http://www.hdj.cz/10_historie/inscenace/2013/hamlet/index.htm

RECENZE HAMLETU V HORÁCKÉM DIVADLE:
http://www.topzine.cz/recenze-jihlavsky-hamlet-dava-prostor-autorovu-geniu-herci-nepotesi

 

HAMLETEEN - DIVADLO ALFA (PLZEŇ) - PREMIÉRA 27.2.2012

Černá hudební groteska o dospívání, která vychází ze slavné tragédie „Hamlet“. Inscenace se soustředí na docela privátní rozměr tohoto klasického příběhu. Hamlet se na pozadí vyhrocených událostí vyrovnává s okolním světem, jeho osobnost se formuje a začíná rozpoznávat jeho temné stránky. Nahlíží, že ani ty osoby, které byl doposud zvyklý bezvýhradně přijímat, nejsou ani zdaleka bez poskvrny. V souvislosti s tím také stále silněji pociťuje, jak složité je navazovat či udržovat generační i mezigenerační vztahy...
Cena udělená na 29. ročníku festivalu Skupova Plzeň - Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček za hru Hamleteen, neklasickou adaptaci klasického textu pro Divadlo Alfa Plzeň
WEB
http://www.divadloalfa.cz/index.php/cz/repertoar/item/129-hamleteen
RECENZE NA HAMLETEEN V DIVADLE ALFA
http://www.i-divadlo.cz/recenze/hamleteen/pomsta-otce-jako-lov-skautskeho-bobrika
http://www.topzine.cz/recenze-hamleteen-v-plzni-to-opet-dokazal-shakespeare-patri-mladym
http://www.rozrazilonline.cz/clanky/1002-Divadlo-Plzen-2012-den-druhy-Hamleteen
 
 

Předmluva

Hamlet má nesporně ve světové dramatice výsadní postavení. Více než čtyři sta let vzrušuje, děsí a dojímá tento tragický příběh dánského prince široké vrstvy diváků a provokuje největší myslitele k úvahám o podstatě lidské existence. Interpretací Hamleta je nečítaně, a přesto tato hra zůstává i nadále tajemná a nevyzpytatelná jako život sám. Hamlet je Hamletem, i když se mění jak s dobou, tak s každou novou inscenací, s každým novým hereckým ztvárněním. Vedou se spory o to, zda je Hamlet váhavec, slaboch, či muž činu, zda je filozof, moralista, či egoista a blázen. Nikdy nezjistíme, jak pojímal svou postavu první představitel Hamleta Richard Burbage na oproštěném alžbětinském jevišti s čistě pánským hereckým souborem, nevíme ani, co mu o roli prozradil autor sám. Dočteme se ale, že v 17. století herec Thomas Betterton, hrající Hamleta od svých čtyřiadvaceti do sedmdesáti let, byl především aktivním mstitelem; heroického Hamleta vytvořil i slavný herec, dramatik a divadelník klasicismu David Garrick. Naopak v 19. století převládlo chápání postavy jako rozervaného fantasty, neschopného činu. John Gielgud v třicátých letech 20. století akcentoval vznešenost a aristokratičnost v efektním iluzionistickém hávu, ale už v šedesátých letech, když hru sám režíroval, herce svlékl z kostýmů do civilu a Richarda Burtona nechal hrát Hamleta jako divadelní zkoušku na Hamleta. Režisér Peter Hall v roce 1965 udělal z Hamleta studentského rebela. Filmový Hamlet Laurence Oliviera trpí oidipovským komplexem a nemůže zabít vraha svého otce, protože ten dělá právě to, co by chtěl dělat on sám – spí s jeho matkou.

Nemění se jen pojetí titulní postavy, ale i žánr. Hamlet se hrál a hraje jako historická kronika, rodinné, psychologické, filozofické drama, básnická či politická hra, thriller, duchařský příběh. A vedle převládajícího názoru, že jde o vrcholný skvost světového písemnictví, někteří kritici umělecké kvality hry zpochybňují: význačný anglický básník a kritik T. S. Eliot ji v eseji z roku 1919 dokonce nazval „uměleckou prohrou“.

K tajemnosti hry přispívají velkou měrou i nejasnosti kolem samotného textu – ani jedna ze tří dochovaných verzí není zcela věrohodná a čitelná a různá kritická vydání hry přinášejí jejich nejrozličnější kombinace. Nejasné jsou též zdroje, ze kterých autor při psaní čerpal. Hamlet je adaptací starší látky, ale přímý pramen se nedochoval. Zdá se totiž, že existovala stejnojmenná hra připisovaná Thomasu Kydovi (1558–1594), autoru Španělské tragédie. Tento tzv. Ur-Hamlet byl zřejmě napsán jako efektní krvavá senekovská tragédie pomsty. Příběh, o kterém pojednává, je ale mnohem starší. Vyskytuje se v severských ságách a ve 12. století ho latinsky sepsal básník a kronikář Saxo Grammaticus v Historiae Danicae. Je to kruté líčení počínající soubojem dvou králů (jutského a norského): hrdinný král je zabit svým bratrem, ten si vezme jeho ženu Gerutu. Amlet, synovec uzurpátora trůnu, předstírá bláznovství, aby mohl otce pomstít. V legendě se objevuje krásná žena použitá jako volavka i věrný přítel z mládí. Králův špeh poslouchá tajně rozhovor Amleta s matkou a princ ho zabije – jeho rozsekané tělo hodí do stoky, kde ho sežerou prasata. Amlet vyčte matce její milenecký vztah a prozradí jí, že šílenství jen předstírá. Je poslán na smrt do Anglie, ale zařídí, aby místo něho byli popraveni dva zrádní průvodci. Vrací se domů, zabije strýce a nastoupí na trůn. Spíše než latinský text znal ale zřejmě Shakespeare francouzský překlad legendy od Franc‚oise de Belleforesta, který vyšel v pátém svazku populárních Histoires Tragiques (1570). Překladatel barbarský příběh dosti věrně převádí, ale cítí potřebu ho v moralizujících komentářích či citacích z Písma uvést do souladu s ideologií své doby. Pro mstu hledá odůvodnění, ale dívá se na hrdinu i z kritického odstupu. Tím příběh značně problematizuje. Belleforestovo zpracování se promítlo do konečné podoby Hamleta ojedinělými výpůjčkami z francouzštiny, ale především úvahovými monology a zpochybněním rolí žen: milující matka i milovaná družka se vědomě či nevědomě účastní zrady na princi a připraví mu tak velké duševní utrpení. Kydův Ur-Hamlet pak zřejmě hru obohatil o postavu Ducha, motiv hry ve hře, hrdinovy myšlenky na sebevraždu, šílenství mladé dívky a konečný šermířský souboj.

Přestože většinu podstatných dějových prvků přebral autor z již existujících pramenů, až jeho zpracování jim dalo vnitřní logiku, propojilo je do tvaru, jehož nedořečenost doplňují ve smysluplný celek životní zkušenosti každého z nás. Zajímavé přitom je, že ani zdánlivé nelogičnosti a protiklady obsažené v textu tuto jednotu nenarušují, ba naopak nabízejí alternativy hlubších výkladů v intencích základního tématu hry, jímž je záhadnost lidské existence.

Divadlo, jak říká Hamlet hercům, nastavuje světu „zrcadlo“. Princip zrcadlení, navzájem se osvětlujících paralel a kontrastů, najdeme u všech Shakespearových dramat. Témata i jednotlivé motivy svých her nahlíží autor z rozličných aspektů, tragicky i komicky, vznešeně i plebejsky, a tak je umocňuje a současně uvádí v harmonický soulad. V Hamletovi je však předmětem zrcadlení sama lidská existence, takže skutečnost a zdání, pravda a lež, reálný svět a záhrobí tu leckde splývají, či naopak jasně a zřetelně vystupují na pozadí svých protikladů. Hamlet dostane od Ducha příkaz pomstít smrt svého otce. Vedle mnohoznačné spletitosti světa je tento úkol odzbrojující svou nezvratnou jednoznačností. Hamlet nedokáže jednat, aniž je přesvědčen o oprávněnosti svého jednání. Pravdy se ale paradoxně neumí dopátrat jinak než právě prostřednictvím zdání: hrou na blázna, předváděním skutečnosti divadelní hrou. A v konečné odhalení pravdy vyústí i ona poslední hra ve hře: sportovní šermířský souboj, který se změní v jatka.

Téma zdání a skutečnosti, které je přímou součástí zápletky, nachází svůj odraz i v samotném jazyce a básnické obraznosti hry: samotná slova „zdání“ a „hra“ se tu objevují v mnoha různých podobách a kontextech, podobně jako množství přirovnání a metafor z oblasti divadla, oblečení nebo líčidel. Stejně nápadně se zrcadlí obsah a forma u dalšího stěžejního tématu hry: častá metaforika chorob, nákazy či otravy odkazuje na téma lidské slabosti a smrtelnosti. Už od úvodní scény Hamleta je Dánsko světem „převráceným vzhůru nohama“, světem, jehož řád byl rozbit a utápí se ve tmě záhad a domněnek. Nákaza tu prostupuje vším – napadá i ty nejčistší city. Hamlet vstupuje do děje s idealistickým přesvědčením, že dokáže tuto nákazu zarazit, „napravit svět“, ale shodou okolností sám sebe potřísní vinou a postupně se učí vidět svět takový, jaký je. V tomto smyslu je Hamlet i hrou o ztrátě nevinnosti.

Hamlet je hrou otázek. Najdeme jich v textu téměř pět set. A velkou otázkou zůstává dodnes i hra sama. Je tajemná jako Mona Lisa, k níž ji kritici přirovnávají. A přitom patří už neodmyslitelně do kulturního povědomí diváků a čtenářů čtyř století jako živá a aktuální výzva. Jak už na počátku 19. století řekl známý anglický kritik a esejista William Hazlitt: „Hamlet je pouze jméno. Jeho myšlenky a promluvy jsou výtvorem dávno mrtvého básníka. Ale jsou snad o to méně skutečné? Jsou stejně tak reálné jako naše vlastní. Jejich reálnost vzniká v mysli každého z nás. My všichni jsme Hamlet.“

JIŘÍ JOSEK 

 

© Nakladatelství ROMEO 2013, Česká republika. Obchodní podmínky, Jak nakupovat
Web vytvořil hudym.com
Nahrávám...
 
 
Zavřit